Kdy je vhodné provést termografii domu?

Princip termografického měření

Termokamera snímá infračervené záření vyzařované povrchy stavebních konstrukcí. Na základě rozdílů teplot lze identifikovat místa, kde dochází k úniku tepla, kde je narušená izolace nebo kde se mohou tvořit plísně vlivem kondenzace vlhkosti. Aby byly tyto rozdíly patrné, musí mezi vnitřním a venkovním prostředím existovat dostatečný teplotní kontrast.

Právě tento teplotní rozdíl je klíčovým faktorem, který určuje, kdy je termografii vhodné provádět.

Ideální období: topná sezóna

Za nejlepší období pro termografické měření domu je považována topná sezóna, tedy zpravidla od pozdního podzimu do časného jara. Ideální je, pokud rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou činí alespoň 15 °C. V praxi to znamená, že uvnitř domu by mělo být běžně vytápěno na komfortní teplotu, zatímco venku panují chladnější podmínky.

Nejčastěji se termografie provádí v zimních měsících, kdy jsou tepelné ztráty nejvýraznější a nejlépe identifikovatelné. V tomto období lze velmi přesně odhalit netěsnosti oken, dveří, problémy s izolací fasády, střechy nebo napojení konstrukčních detailů.

Vhodné povětrnostní podmínky

Kromě ročního období hrají zásadní roli také aktuální klimatické podmínky. Termografické měření by se nemělo provádět za deště, sněžení, mlhy nebo silného větru. Tyto vlivy mohou zkreslit výsledky, protože ochlazují nebo naopak zahřívají povrch konstrukcí nerovnoměrně.

Důležité je také to, aby fasáda nebyla krátce před měřením vystavena přímému slunečnímu záření. Slunce může povrch domu zahřát natolik, že výsledné snímky nebudou odpovídat skutečným tepelným tokům. Ideální je provádět měření brzy ráno, večer nebo za zatažené oblohy.

Termografie v létě: má smysl?

Letní období obecně není pro klasickou termografii tepelných ztrát vhodné. Teplotní rozdíly mezi interiérem a exteriérem jsou malé, a tím pádem jsou i tepelné anomálie hůře čitelné. Přesto existují situace, kdy může mít letní termografie své opodstatnění.

V létě lze pomocí termokamery identifikovat například přehřívání konstrukcí, problémy se stíněním, kvalitu zastínění oken nebo funkčnost klimatizačních systémů. Letní měření se však zaměřuje na jiné typy problémů než zimní termografie a vyžaduje jiný přístup k interpretaci dat.

Příprava domu před měřením

Aby bylo měření co nejpřesnější, je nutné dům na termografii správně připravit. Několik hodin, ideálně alespoň 24 hodin před měřením, by měl být objekt stabilně vytápěn. Nemělo by docházet k výrazným výkyvům teploty, větrání nebo nárazovému přitápění.

Zároveň je vhodné zavřít všechna okna a dveře a omezit činnosti, které by mohly ovlivnit teplotní rozložení, například intenzivní vaření nebo používání krbu těsně před měřením.

Kdy má termografie největší přínos

Termografie je nejpřínosnější před plánovanou rekonstrukcí nebo zateplením domu. Pomáhá přesně určit problémová místa a cíleně navrhnout opatření, čímž se minimalizují zbytečné náklady. Stejně tak je užitečná po dokončení stavebních prací, kdy slouží jako kontrola kvality provedení.

Vhodná je také při koupi starší nemovitosti, kdy může odhalit skryté vady, které nejsou na první pohled patrné.

Správně načasovaná termografie domu je cenným nástrojem pro každého, kdo chce snížit energetické ztráty, zvýšit komfort bydlení a předejít budoucím problémům. Klíčem k úspěchu je volba správného období, dodržení vhodných podmínek a odborné vyhodnocení naměřených dat.